Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo sérii čtyř opatření, díky kterým by nejen státní rozpočet mohl ušetřit po dobu příštích 6 let (2025 – 2030) nemalé peníze určené na vyplácení dotací na podporu obnovitelných zdrojů, konkrétně především fotovoltaických elektráren s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v roce 2009 a 2010. Ty totiž čerpají největší část těchto dotací a jsou velmi pravděpodobně finančně výrazně překompenzovány. Tato překompenzace není škodlivá jen z pohledu státního rozpočtu, ale i hospodářské soutěže. Nástroje zároveň dbají na to, aby byla zachována legitimní očekávání na trhu působících subjektů. Opatření budou formou poslaneckých pozměňovacích návrhů v následujících dnech předložena v rámci II. čtení v Poslanecké sněmovně PČR do tzv. energetického zákona (OZE III).
Budeme důkladně a důsledně v souladu s právem EU kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků.
Zbyněk Stanjura
ministr financí
„Smyslem opatření je snížit celkový objem peněz na dotace obnovitelných zdrojů tím, že budeme důkladně a důsledně v souladu s právem EU kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků. Zavedeme individuální kontroly tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy roční zisk zmíněných solárních elektráren, stanovíme rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak ČR povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise, zkorigujeme výpočet IRR a v neposlední řadě zrušíme podporu OZE ve dnech tzv. záporných cen elektřiny. Zjednodušeně půjde o případy, kdy je na trhu přebytek elektřiny, která obtížně hledá využití,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura a dodal: „Dle informací od MPO vyplývá, že státní rozpočet ročně vyplatí kolem 25 mld. Kč na OZE, dalších více než 20 mld. Kč vybereme přímo od domácností a firem a z této částky jde přes 60 % majitelům solárních elektráren a podstatná část pak těm připojeným do sítě v roce 2009 a 2010. Miliardové sumy pro fotovoltaiky ze zmíněných dvou let tak každý rok končí u úzké skupiny osob či entit. Opatření nezavadíme jen kvůli státnímu rozpočtu na příští rok, ale pokud návrhy projdou, pozitivně se dotknou především rozpočtů na roky 2026 až 2030. Přicházíme s konkrétním řešením problému překompenzace majitelů některých solárních zdrojů, která zde fungovala mnoho let.“
Přehled připravených nástrojů ke snížení objemu financí na dotace OZE
Zavedení individuálních kontrol vnitřního výnosového procenta s uložením břemene tvrzení výrobci elektřiny (týká se fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 s celkovým instalovaným výkonem 30 kW a více)
Návrh vychází z toho, že v zákoně existuje výše vnitřního výnosového procenta (IRR – de facto míra ziskovosti). Dosažení tohoto procenta se nikdy v minulosti individuálně nekontrolovalo. V minulosti bylo pouze provedeno plošné sektorové šetření, které však mělo poměrně vážné nedostatky a nebylo funkčně schopné překompenzaci na individuální úrovni odstranit (např. i díky tomu, že sankce za neposkytnutí dat provozovateli těchto solárních zdrojů byla zanedbatelná).
- Návrh zavádí šetření individuální:
- Primárně se každý subjekt prošetří sám a uvede úřadu vnitřní výnosové procento (IRR), kterého dosahuje.
- Pokud přesáhne přípustnou míru ziskovosti, na podporu nebude mít nárok (může však svou podporu modifikovat, tj. snížit, aby nárok na ni zůstal zachován).
- Úřad (Státní energetická inspekce) bude dělat namátkové kontroly, tj. nemusí se zabývat všemi případy.
- Pokud bude subjekt nesoučinný, nárok na podporu v daném roce ztratí bez ohledu na výši IRR.
- Návrh nepůsobí zpětně k již získaným podporám, není retroaktivní. Bude se týkat jen podpor, které se uskuteční v budoucích letech.
- Opatření se nedotkne malých zařízení do 30 kW (např. na střechách či stěnách rodinných domů).
- Návrh počítá s přezkumem u fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 až 2010 s tím, že umožňuje budoucí rozšíření i na další zdroje.
Zavedení povoleného rozsahu vnitřního výnosového procenta
- Tam, kde rozhodnutí Evropské komise připouští širší rozmezí vnitřního výnosového procenta, jej určí vláda. Ta tak může následně pro fotovoltaické zdroje svým nařízením stanovit rozmezí 6,3 % – 8,4 %.
- Vnitřní výnosové procento určuje nyní vláda z rozsahu 8,4 % až 10,6 %.
- V současné době je zvoleno číslo 8,4 %.
- Reálně však je od Evropské komise povoleno rozmezí na nižší úrovni, kterou udává následující tabulka:
| Výrobna elektřiny využívající energii | Rok uvedení výrobny elektřiny do provozu | |
|---|---|---|
| 2006 až 2012 | 2013 až 2015 | |
| vody | 6,3 % až 7,0 % | 5,7% |
| větru | 6,3 % až 7,0 % | 4,3% |
| geotermální | 7,00% | 3,0% |
| slunečního záření | 6,3 % až 8,4 % | 3,6% |
| biomasy | 7,0 % až 9,5 % | 3,6% |
| bioplynu | 7,0 % až 10,6 % | 3,4% |
Zreálnění výpočtu vnitřního výnosového procenta
- Vnitřní výnosové procento se bude počítat na základě všech peněžních toků, kterých bylo a bude dosaženo v rámci daného projektu. Tento návrh bude brát v potaz výnosy provozovatele i po ukončení doby podpory státu pro jeho fotovoltaické zařízení.
- V současné době výpočet podle zákona o podporovaných zdrojích totiž nezohledňuje výnosy plynoucí po konci doby podpory.
- To mohlo být historicky dáno tím, že se předpokládalo, že po 20 letech budou zařízení „na odpis“. Zařízení totiž mohou fungovat se značným výkonem a mohou být rentabilní i bez podpory klidně dalších 5 – 10 let (samozřejmě, pokud bude nějaká skutečně na odpis, bude i nadále pracovat s dvacetiletou životností).
- Výpočet vnitřního výnosového procenta (IRR) je tedy v současné podobě zavádějící, neboť de facto legalizuje nepromítnutí části výnosů do výpočtu hodnoty, která se používá ke zjištění překompenzace.
- Návrh tak reaguje především na delší než původně očekávanou životnost zařízení.
Řešení problematiky tzv. záporných cen (MPO)
- Opatření ruší podporu v případě tzv. záporných cen (zjednodušeně jde o případy, kdy elektřina nenajde využití).
- S vývojem na energetickém trhu dochází čím dál častěji k situacím, kdy je cena elektřiny na trhu záporná. To fakticky znamená, že na trhu v tu danou chvíli není potřeba. Proto už nyní pro nové zdroje v souladu s legislativou EU platí, že když je záporná cena na trhu, tak tyto zdroje nemají nárok na provozní podporu. MPO nově navrhuje, aby se toto pravidlo od 1.1.2026 vztahovalo na veškeré podporované zdroje, tedy i ty dříve postavené.
V tuto chvíli nejsme schopni vyčíslit úspory, které díky všem těmto nástrojům vzniknou. Jak jsme ale uvedli v minulosti, předpokládáme, že po náběhu všech opatření mohou být tyto úspory pro rozpočet a daňové poplatníky v řádu jednotek miliard až nižších desítek miliard korun.
První tři jmenované nástroje by měly být účinné již od roku 2025.
Záznam z tiskové konference
Záznam tiskové konference ministrů Stanjury a Vlčka, kde byla zmíněná opatření oznámena, můžete shlédnout zde: tisková konference.
